... a právě teď přichází chvíle, kdy po čtrnácti dnech destruktivního zážitku při nekonečném sledování filmu Sedlák ve městě propustíme světoznámého kritika Vasila Spitihně... UÁÁÁÁÁÁÁáááááá!!!!!... pusťte mě VEN!!!...úúúúúáááááá... já už to nevydržím... ááá... SEDLÁK VE MĚSTĚ!!!...brrrrrrrr... hnus fialovej... dej sem ten papír... rejža, kamera, střih, hudba, herci...ááááá..., všechno, VŠECHNO špatně!!!. Ten film je zkáza... jestli ho spatříte, chraň vás pánbůh, prožijete PEKLO!!!... JAKO JÁ... uáááááá...!!!

(po dvou hodinách neplánovaného komatu)
   Ehm..., během června a července se hudební skupina XXL, konkrétně Pjeer van Eck a Pietro Zatliani, rozhodli natočit film. Áááá... proč radši nezůstali smrdět v Molitanu!!! Pjeer van Eck držel naposledy kameru v 18 a tak výsledek bylo možno očekávat. Bezzubý příběh jako vystřižený z "Příručky bezdomovce", kamera, kterou by líp zvládl epileptik, ožralí herci, kteří než dořeknou větu, tak usnete a rejža, co todle všechno splácá dohromady v jednoho hnusnýho SEDLÁKA!!! Jediný světlý moment celého filmu je dvousekundová chvilka, kdy jest černočerná obrazovka beze zvuku. V tuto chvíli je Sedlák ještě vcelku shlédnutelný, zbytek pouze na vlastní nebezpečí.

   Dojemný příběh chudého vesnického chlapce není v dnešní době téma, které by lákalo diváka. Pietro Zatliani ještě k tomu stylizuje hlavního hrdinu do úplného blba, kterej si nechá šlohnout kejtru ve vlaku, krade banány a klobásy (ty ještě k tomu pěkně blbě) a potom hraje po městě na vidláckou foukačku, že byste mu nejradši rozbili hubu. O ostatních ani nemluvě. Plukovníkův Němec Herman (který mluví ve filmu německy, zatímco postava plukovníka česky a přitom si navzájem rozumí) jen dokazuje van Eckovu rozpolcenost - očividně považuje češtinu i němčinu za rodné jazyky... no není on to nakonec rodilý Němec?
   Kamerové záběry, kde se střídají přesvícené obrazy (na kterých stěží rozeznáte flek hlavy od tramvaje) s obrazy totálně tmavými (kde může klidně jít o černochy před chatrčí a nikdo to nepozná), těžko obhájí Pjeer van Eckův argument, že jde o záměrnou uměleckou koláž, kterou sám nazývá barevný surrealishnus.
   Režie je taktéž prvoplánová, pouze s lacinými ataky na diváka. Např. ve scéně, kdy hlavní hrdina (opravdu geniálně označen jako "týpek" - chachacha...) krade na pozemku jistě báby hadry, útočí Pjeer van Eck na diváka sprostými slovy, a to dokonce opakovaně a ještě k tomu se zvýšenou intonací. "Já tě sejmu ty hajzle jeden...", no to snad...
   Následuje scéna, kdy "týpek" s rudým šátkem na hlavě kráčí lesem vstříc vytrvalému dešti - tak tato neskrývaná oslava bývalého režimu je od takového vzdělaného člověka opravdu nečekaná. No a když si ve scéně z centra města dělá legraci z chudáka bezdomovce, který v zasloužené polední přestávce dává odpočinout svým klečícím nohám, to už skřípete zuby.

   Pro někoho umění, pro mě 31!!! minut soucitného utrpení, které však nepatří hlavnímu hrdinovi, nýbrž jeho surrealistiskému režisérovi.

   Závěrečný verdikt: Ten film je tak hnusnej a blbej, že ho musíte vidět... uáááá...

«««««